Jsou skoro 2. hodiny ráno. SEdím tady u notebooku a píšu. Před chvílí jsem ještě žehlila a přitom jsem sledovala film "BAbička."
Viděla jsem v té filmové babičce i kousky mé vlastní babičky, která tu bohužel už není.
Viděla jsem prostotu, skromnost, pokoru, vděk za každodenní chléb, radost z rozkvetlé kytičky.
A viděla jsem samu sebe zabívající se kolikrát malichernostmi.
A vidím taky skoro vedle sebe tři krásné zdravé děti a jednoho muže s dobrým srdcem.
Vidím chléb v chlebníku, teplou čistou postel, vyžehlené pleny a prádlo, které provonělo byt a děkuju Bohu z celého srdce za to všechno.
Uvědomuju si ty dary, které tu nemusely být a jsem vděčná za ně.
Jsem vděčná za svou rodinu, přátele.
Jsem vděčná za všechno, co jsem zažila...za to dobré i za to zlé...posunuje mě to dál ve svém poznání, učí mě to novým věcem, cítím zodpovědnost nejen za sebe a svoje činy, ale hlavně za naše děti.
Cítím život pulsující v mých žilách, vnímám každý svůj nádech a uvědomuju si více syrovost života v jeho pravé podobě.
"Babička" - dílo Boženy Němcové, které dává poznání a uvědomnění si toto, co je v životě podstatné.
A já děkuju Bohu, že jsem měla vyjímečnou babičku, kterou jsem milovala a miluju dodnes celým svým srdcem.
BAbičko, budu na Tebe vzpomínat do konce života, tys nezemřela, TY žiješ v nás, v našich srdcích a dokať my budeme dýchat, tak Ty tu budeš stále s námi.
Vzpomínám i na dědu, jeho fajfku v puse a jeho vyprávění o dobách dávno minulých.
Jdu to ještě dodělat, mám v koši ještě malou kupku prádla. Jsou přesně dvě ráno...11. 7. 2011.
Všední den, pro mě však další krásný den, plný dětských úsměvů, radostí, bolestí a každý, ať všední den je vyjímečný, nikdy se nebude totiž opakovat...
neděle 10. července 2011
neděle 3. července 2011
Děti a houpačka





Dneska donesl tatínek z garáže dětskou plastovou zelenou houpačku pro Aninku. :)
Jenže houpačka lákaly k pohoupání i ty větší.... ;-)
A pak vnikl boj o místa, křik, hluk a i menší bitky....jak je tu zvykem.
Prostě si děti trénují sociální vztahy...no. :D.
RAdost měly všechny tři z něčeho malého, co navozuje dětské úsměvy na tvářích.
Mějme i my proto radost i z maličkostí.:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)