Už jsem po dlouhé době zase tu, abych shrnula události posledních týdnů...
Vánoce jsou už za týden, ulice přikryla sněhová peřina, ve měste jsou vánoční trhy a my jsme doma.... :-N.
Řádí u nás nemoci, jedna za druhou postihují každého z dětí. Doma nestíháme nic...
Kdybychom neměli babičky, zřejmě bychom byli i bez cukroví.
Ale nebude to takové smutné, jak se zdá. :)
Děti už se pomalu vyhrabávají z nemocí.... doufám, že nechytneme nějakou další ...
A o víkendu si alespoň napečeme vanilkové rohlíčky, náš tatínek jde opět do práce, ale odpoledne bude už doma a budeme všechno tvořit spolu s jeho pomocí, protože někdo musí zaměstnat nejmladšího člena rodiny - Aninku... je to teď malý loupežník, rychlý a velice neposedný... a dává mámě docela zabrat.
Musím se přiznat, že už po měsíci, kdy jsem neustále doma či chodím po doktorech, nemám moc náladu, převažuje mírná "depka" :-N.
Jsem už chvílemi nepříjemná na děti, už se i jen tak rozbrečím pod tlakem každodenních starostí... připadám si jako blázen...
Ne, nechci se litovat, to by bylo slabošské, postavím se tomu jako každý den a budu vědět, že bude zase líp.
Před námi jsou nejhezčí svátky v roce, svátky kdy se našim malým ratolestem rozzáří očička kouzlem Vánoc a netrpělivého očekávání, co najdou pod stromečkem :)
Těším se na to a těším se na obdarování ostatních lidí v rodině. Nemám ani radost z toho, co dostanu já, ale z toho, že udělám radost ostatním...
Budu končit, jsem mizerný pisálek blogů... :-N.
Dneska převažuje smutno.... a špatný pocit z něčeho, co mi nešlo nebo jsem mohla udělat lépe... z
Tož tak.
