Je to už dlouho, co jsem už nepsala do svého blogu. Stalo se toho hodně, určitě dost příběhů či postřehů k napsání....:-) ale ty doplním příště...:)
O čem chci psát dneska - o tom, jak krásný každý obyčejný den může být. Stačí dětský úsměv, laskavá slova a dušička je rázem pohlazená.......... děti jsou čistými dušemi, které nám vnáší do života křišťálové světlo a prosvěcují šedý den, který se může rázem stát průzračným.....
Radosti ale najdeme ve svitu slunce nebo jeho západu, v malé krásně rozkvetlé květince v trávě.
Někdy se jen víc musíme snažit, aby to z nás prýštilo napovrch. Ale ono to je v každém z nás ta radost, jen někdy zahrabaná pod kupou starostí a obah z něčeho, co nám není zrovna příjemné....
Ale .......... důležitost všedního dne je v dobrém slovu pro druhého a v milém skutku nebo v pohlazení někoho blízkého........každý si to hledejme....... a dobrým skutkem pro druhého se i v nás rozehřeje ohýnek radosti z " běžného, všedního " života......:-)))
Žádné komentáře:
Okomentovat