čtvrtek 16. prosince 2010

Vánoce se blíží....

Už jsem po dlouhé době zase tu, abych shrnula události posledních týdnů...

Vánoce jsou už za týden, ulice přikryla sněhová peřina, ve měste jsou vánoční trhy a my jsme doma.... :-N.

Řádí u nás nemoci, jedna za druhou postihují každého z dětí. Doma nestíháme nic...
Kdybychom neměli babičky, zřejmě bychom byli i bez cukroví.
Ale nebude to takové smutné, jak se zdá. :)

Děti už se pomalu vyhrabávají z nemocí.... doufám, že nechytneme nějakou další ...
A o víkendu si alespoň napečeme vanilkové rohlíčky, náš tatínek jde opět do práce, ale odpoledne bude už doma a budeme všechno tvořit spolu s jeho pomocí, protože někdo musí zaměstnat nejmladšího člena rodiny - Aninku... je to teď malý loupežník, rychlý a velice neposedný... a dává mámě docela zabrat.

Musím se přiznat, že už po měsíci, kdy jsem neustále doma či chodím po doktorech, nemám moc náladu, převažuje mírná "depka" :-N.
Jsem už chvílemi nepříjemná na děti, už se i jen tak rozbrečím pod tlakem každodenních starostí... připadám si jako blázen...

Ne, nechci se litovat, to by bylo slabošské, postavím se tomu jako každý den a budu vědět, že bude zase líp.

Před námi jsou nejhezčí svátky v roce, svátky kdy se našim malým ratolestem rozzáří očička kouzlem Vánoc a netrpělivého očekávání, co najdou pod stromečkem :)

Těším se na to a těším se na obdarování ostatních lidí v rodině. Nemám ani radost z toho, co dostanu já, ale z toho, že udělám radost ostatním...

Budu končit, jsem mizerný pisálek blogů... :-N.

Dneska převažuje smutno.... a špatný pocit z něčeho, co mi nešlo nebo jsem mohla udělat lépe... z

Tož tak.

1 komentář:

  1. Ahoj Aničko! Moc na Tebe myslím a věřím, že přes všechno nepříjemné se přenesete a bude zase líp. Jsi s dětmi doma a to je velký dar být jim po boku při nemocech, ač je to hodně náročné.
    Potřebuješ odpočinek a na chvíli vypnout, tak si ho dopřej. On to určitě taťka na chvíli večer zvládne a ty se můžeš jít třeba projít a vyvětrat hlavu. Mám Tě ráda :-)

    OdpovědětVymazat